Kdo je Alex Choupenitch? Poznej život profesionálního sportovního šermíře

Alexander Choupenitch: Znám své silné stránky a vím, kam mě vedou, i jaké je jejich úskalí. Jsem workoholik, perfekcionista, komunikačně otevřený člověk a mám tah na branku. Možná to bude znít blbě, ale když něčeho chci dosáhnout, tak se o to pokusím vždy a za využití všech prostředků.

Alexander Choupenitch: Když mi bylo dvanáct, máma mě posadila na vlak a poslala samotného do Běloruska. Dala mi 1 000 dolarů, abych si mohl zaplatit tréninky, hotel, jídlo a autobus. Říkal jsem si, že když ušetřím za jídlo a za hotel, můžu mít víc lekcí a zlepšit se. V Bělorusku mi kluci dali polštář a nechali mě spát na podlaze. Spoustu peněz jsem ušetřil na jídle. Přišel jsem k trenérovi a říkám, jestli můžeme spolu šermovat dvakrát nebo třikrát denně. Nechápal jsem, že je to pro mě moc. Trénovali jsme každý den, třikrát nebo čtyřikrát a opravdu jsem se zlepšil.

Alexander Choupenitch: Můj poslední singl Namotaný má přes 400 tisíc zhlédnutí na YouTube, přes 250 tisíc na Spotify. Udělal jsem ho s Alanem Murinem, což je skvělý týpek ze Slovenska. Já teď neaspiruji na to, aby někdo uznal, že jsem dobrý hudebník. Všechno má svůj čas, nějak to přijde.

Alexander Choupenitch: Snažím si navozovat situace, které jsou nekomfortní. Třeba si představuji, že prohrávám zápas nebo že mě naštval rozhodčí a snažím se tu situaci emocionálně zvládnout. To je ten faktor X, který rozhoduje o výsledku, protože když proti sobě stojí dva vyrovnaní, špičkoví šermíři, nerozhoduje, kdo má lepší fyzičku, ale vnitřní emoční nastavení.

Alexander Choupenitch: Někdy úder nebolí vůbec, někdy to bolí hodně. Nejvíc bolí na klíční kost. A také když se fleret špatně ohne nebo to bolí do kyčle a do pánevní kost. Prsty dostávají zabrat. Ale v tom adrenalinu to nikdy necítím, až později.

Alexander Choupenitch: Řídím se dvěma pravidly. Zaprvé, že to nejlepší teprve přijde a zadruhé, že všechny věci se dějí z nějakého důvodu a my nevíme, jaký je jejich vyšší smysl. To vše mi dodává vnitřní klid. Může se stát, že se něco nedaří, ale třeba za rok pochopím, proč to tak bylo.