Francouzští freediveři Alex Roubaud a Alex Voyer mají velkou vášeň, potápět se na odlehlých místech a zkoumat život, který tu je. Ať už jde o žraloky, rejnoky nebo třeba tuleně leopardí.. Potápěči z Paříže chtějí vidět veškerý možný mořský život a co na tom, že někdy to může být dost nebezpečná záležitost. A aby to měli ještě těžší, potápější se bez přístroje.
Díky freedivingu vidíme svět úplně jinak, než běžní potápěči.
- Alex Voyer.
Scrolluj dolů a objev jejich neuvěřitelný svět.
"Freediving, to je asi nejvíc životnímu prostředí přátelský způsob, jak se dostat k jakémukoliv živočichovi – ve vodě, v jeho přirozeném prostředí. Také to nabízí úplně novou perspektivu při tvrobě podvodních fotek,“ říká Alex.
„Jsme také ve vodě víc volní, než kdybychom měli kyslíkové lahve na zádech. Nemůžeme sice plavat tak hluboko, zato ale rychleji a do všech tří směrů. A také můžeme být ve vodě déle, jeden náš trip trvá tak 3-4 hodiny.“
Oba potápěči jsou z Paříže, která ale tomuhle sportu moc nepřeje.
Když máme trochu času a když stav konta dovolí, sbalíme se a jedeme tam, kde je voda.
Ačkoliv jsou tyhle fotky z celého světa – od Antarktidy k Azorům, jejich výlety jsou nejčastěji blíž jejich domovu – do Bretaně.
„Jo, naše pobřeží je krásné, ale když je možnost, stejně radši cestujeme po světě. Chceme vidět nádherná mořská stvoření, která nás fascinují!“
Jedna z věcí, která dělá freediving tak populárním je jeho jednoduchost. Všechno, co potřebuješ je neoprén, maska a ploutve. A také nutnost umět zadržet dech.
V roce 2013 si udělali výlet do Antarktidy, ale mají rádi také teplejší vody. Jako třeba Maledivy nebo Azory, slunce totiž přitahuje mořský život.
Ten nejlepší moment zažili právě na Azorech, potápěli se tu se žraloky obrovskými, největšími (pa)rybami na světě. Podívej se na fotku nahoře, jak majestátně tohle stvoření vypadá.
Byl to nezapomenutelný moment, to je bez debat.
Alexe Voyera také úplně zhypnotizovalo hejno kranasů, které vloni viděl na ostrově Malpelo v Kolumbii.
Je to malý, neobydlený ostrůvek leží necelých 400 kilometrů od pobřeží Kolumbie ve východním Pacifiku. Je asi kilometr dlouhý, 600 metrů široký a nejvyšší bod má 300m nad hladinu. Důležitější je ale to, co je pod ní – spousta mořského života.
Co se freedivingu týče, lidé jsou pro tenhle sport přírodou dobře obdařeni. Mají takzvaný „reflex savců“ - když se člověk ponoří, sníží se mu srdeční tep, což je nutné proto, aby v krvi zůstalo víc kyslíku a bylo možné zadržet dech déle.
Další důležitá věc je vazokonstrikce, při které se krev stahuje z okrajových částí jako ruce a nohy, aby zůstala u důležitých orgánů.
Profesionální freediveři tak vydrží pod vodou bez nádechu až čtyři minuty, rekreační samozřejmě méně.
Ačkoliv vypadá klidně a krásně, freediving dovede být nebezpečný. Nejhorší je posledních 10 metrů ponoru, kdy je největší rozdíl v tlaku. Není neobvyklé, že při tom člověk může upadnout do bezvědomí, kvůli takovým fatálním následkům by ses nikdy neměl potápět sám.
„Freediving není nebezpečný, když dodržuješ základní pravidla. To první je mít svého buddyho,“ říká Alex. „Rádi bychom zdůraznili, že každý, kdo chce dělat freediving by to měl nejdřív zkusit s někým zkušeným. A rozhodně se nepotápět sám!“
A jaké jsou nejlepší lokace? Jedním z rájů jsou Maledivy, řetězec ostrovů, kde je teplá voda a tím pádem hodně života.
„My pro fotky používáme jen přírodní světlo,“ říká Alex.
„Proto tam není toliik barev, ale zase je to přesně tak, jak to naživo vidíme my.“
Pokud jsi ale příznivcem studených vod, vydej se do Antarktidy, také v chladné vodě narazíš na mořský život, třeba na tuleně leopardí. Zrovna tehdy by ses ale měl mít na pozoru, není to totiž žádný roztomilý kámoš – naopak, je to jeden z nejobávanějších predátorů Antarktidy.
„Tohle byl náš první trip zorganizovaný do těchhle končin,“ říká Alex. „Měsíc jsme žili na 16 metrů dlouhé lodi a pozorovali rozdílná zvířata.“
Bylo to ohromující, potápěli jsme se ve vodách, které byly obklopeny jen horami, široko daleko žádná civilizace.
Neváhej a ponoř se do stránky redbull.cz.